Krnov je město ve Slezsku, na samé hranici mezi Českou republikou a Polskem. Leží v okrese Bruntál a se svými 25 tisíci obyvateli je větší než "celý slavný" sedmnáctitisícový Bruntál. Podle mého soukromého názoru i významnější.

Název Krnov pochází podle Wikipedie z osobního jména "Krn" a přípony a je označením pro "Krnův majetek" či "Krnův hrad". Vedle tohoto názvu a všelijakých variant (Kyrnow, Carnovia, Krňov) má název města i svůj německý ekvivalent - již v roce 1253 je město zmiňováno jako Jegerdorf, později Jägerndorf.

Kromě toho, že v Krnově je sídlo výrobce mého oblíbeného "syceného nealkoholického nápoje kolového typu", leží Krnov i na cyklistické trase vedoucí z Jeseníků přes Opavu dál na východ (viz článek Po stezkách i nestezkách kolem tří „O“ ). Navíc je pohodlně dostupný vlakem (i s koly), takže přímo láká k využití Slezské magistrály pro pohodové vyjížďky.

Start byl stanoven v Krnově na vlakovém nádraží Cvilín a cíl pak v malé pohraniční vísce u Karviné, kde žiju. Protože v noci a vlastně ještě i ráno lilo v jihovýchodním Slezsku jako z konve, celkem se zájmem jsme celou cestu vlakem sledovali, jestli se mračna dostatečně protrhávají a tipovali jsme, zda a jak moc zmokneme. Naštěstí po příjezdu do Krnova už jen mrholilo a olověné mraky se stěhovaly dál na západ do Jeseníků, vlastně - hlouběji do Sudet :-). Tak jsme počkali, až si někteři členové výpravy dostatečně provětrají plíce nikotinem a mohli jsme vyjet.

Pro stezku z Krnova do Opavy mám zas jen slova chvály. Prostředí a výhledy do krajiny jsou opravdu hezké, po většinu trasy velmi slušný asfaltový povrch a hlavně průjezdy různými alejemi - alej břízek, dubů, líp a já nevím, čeho ještě. Na podzim je jen máloco krásnější... Pro skalní bikery je tahle trať asi "zívačka", ale pro takový poklidný rodinný výlet na kole to je ideální. Štreka v podstatě kopíruje tok řeky Opavy a podobně jako trasa z Opavy do Ostravy je fakt nenáročná.

 

Město Opavu jsme v podstatě jen míjeli, pro mne byl zážitek opět vidět "Stříbrné jezero" čili "Sádrák". No, vlastně skoro po 35 letech. Jo, to byly časy.....

 

 

Přes Kateřinky jsme najeli na už známý úsek Opava - Kravaře, kde opět musím vyzdvihnout, že cyklostezka vede krásným prostředím kolem zámků v Hošticích a Kravařích a kolem kravařského golfového hřiště.

 

 

V Kravařích jsme u zámku odbočili na sever, řekl bych "do nitra Prajzké". Pak trošku cik-cak na Bílou Břízu, Štěpánkovice, Albertovec, Bolatice a Bohuslavice. Je tam moc, ale opravdu moc hezká krajina, až to člověka přinutí  zastavit, rozhlédnout se po kraji a jako protagonisté jednoho velmi dobrého českého filmu vydechnout: "Ale je tady krásně..." Takže zatímco se jedni kochali a jiní zas dodávali organismu nikotin, počasí se ukázkově a vzorně předvedlo - slunce zalilo majestátnou a luznou slezskou krajinu.... (no jo, já vím, ale když tam je fakt hezky :-)).

 

 

V Bohuslavicích již pak uzrál čas na delší přestávečku spojenou s obědem. V místním kulturhausu mají fakt fajný guláš a fazolová polévka taky snese nějaká ta měřítka.

 

 

Z Bohuslavic to je cobydup k řadě předválečných opevnění. Sice musíte sjet z asfaltky na "polňačku" a po pár kilometrech do lesíka, ale bylo to hodně příjemné zpestření. První betonový bunkr, na který jsme narazili, je u rozcestí Bor, pak následuje snad co sto metrů jeden. Nejsou to žádné "řopíky" pro dva chlapy, ale fakt bytelné sruby. Doporučuji se držet modré turistické značky, jinak sjedete jako my sice příjemným sešupem do Kozmic, ale pak se o to nepříjemněji budete jako my šplhat do Darkoviček.

 


Tam pak čekají další sruby, některé zpřístupněné, nejznámější jsou asi pěchotní srub Jaroš nebo pěchotní srub Alej. V blízkém pěchotním srubu Obora sloužil před válkou Jaroslav Švarc, jeden z hrdinných obránců kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze z června 1942.

 

 

Tak jsme to okoukli, pofotili a směrem na Šilheřovice a polské Chalupki vyrazili k Bohumínu. V Chalupkách jsme se už jen prakticky napojili na cyklotrasu Olše a přes Starý Bohumín a Věřňovice dorazili k domovu. Resumé zní - 96 km, a to celkem ujde.