Když jsem se někdy začátkem roku 2010 poprvé doslechl o připravované cyklostezce mezi Českým Těšínem a Bohumínem, samozřejmě jsem se začal usilovně těšit. První zvěsti totiž hovořily o tom, že to bude nejen stezka pro kola, ale i pro inlajny, no a co si budeme povídat, takový bruslařský výlet z Karviné do Těšína a zpět – luxus! Takže tu a tam jsem po některé malé části cyklostezky na kole projel, tu a tam jsme s kolegyněmi a kolegy probrali, co kdo kolem stezky zaslechl a viděl, a ta zatím začínala nabírat zřetelné kontury. Dne 12.5.2012 pak byla otevřena pro veřejnost. 

Protože jsem z Petrovic u Karviné, trasu jsem projížděl na dvakrát, jednou do Chotěbuze a zpět, napodruhé do Ratiboře a zpět. Štreka začíná v Chotěbuzi u Českého Těšína. Přímo pod Archeoparkem, tedy replikou slovanského hradiště, které v tomto místě stálo v dobách Velkomoravské říše. Odtud se dáte doleva, pod železničním mostem projedete směrem na Louky nad Olší. Silnice je celkem ucházející a využívá dosavadní komunikace.

 V Loukách čeká, řekl bych, „trošku zádrhel“. Přijedete k silnici č. 67, přes kterou se musíte dostat, abyste mohli po cyklostezce pokračovat dál. Silnice 67 je ovšem hlavní spojnicí mezi Slovenskem a dálnicí z Ostravy do Brna a Prahy, a dostat se přes ni s kolem je někdy dost "brutus". Velký provoz, nehledě na to, že leckterý řidič se s nějakou padesátkou v obci nemaže. Zvláště zdravím řidiče s registračními značkami začínajícími na SCI, SJZ a SR. Takže doporučuji opravdu sestoupit z kola, pěkně po přechodu pro chodce přejít na druhou stranu a pokračovat dál směrem k Olze. Zhruba po 400 m dojedete k prvnímu odpočívadlu. Odpočívadla na české straně jsou fajn, zastřešená, se stojany na kola, vybavena mapou cyklotrasy, informacemi o místech na trase, prostě tak, jak by člověk očekával.

 Od odpočívadla vede cesta doleva podél lesíka a začíná kopírovat tok Olzy. Přivede Vás opět k silnici 67, tentokrát ale pojedete po nově vystaveném úseku cyklotrasy. Ta vede podél silnice, je od ní oddělena svodidly a tady mám výhrady. Když jsem tudy jel, stezka byla zasviněná sajrajtem ze silnice, odpadky z aut (plechovky od piva, pet láhve, papíry, igelitky atd. atd.), asfaltový povrch je navíc dost hrubý, takže inlajny zde rozhodně ani smykem. Posléze Vás trasa povede od téhle silnice pryč k Olze a pojedete po protipovodňovém valu. Tenhle úsek se mi docela líbil, vede hezkou přírodou, Olza v létě láká ke koupání... prostě pohoda. Škoda jen, že povrch je hrubý, v podstatě uválcovaný nebo utlučený návoz. Řekl bych, že je to asi stavební suť, protože v ní probleskují kousíčky keramiky a skla. Tenhle povrch tvoří velkou část cyklostezky na českém území a je špatný!!! Vím o několika cyklistech, kteří na těch sklech či co to je, píchli. Takže trasa po valu Vás dovede až do Darkova k mostu přes Olzu. Darkov je příjemná zastávka na trase, je to část Karviné s lázněmi, pěkným lázeňským parkem a dá se tam v některé hospůdce či cukrárně občerstvit. Obloukový most z roku 1925 je technickou památkou, v letech 2003 – 2004 byl zrekonstruován a vyzdvižen kvůli nebezpečným povodním a slouží jen pěším a cyklistům. Mimochodem – oficiálně se jmenuje Most sokolovských hrdinů.

 Od darkovského mostu se stále jede kolem Olzy (tentokrát po pravém břehu) a je to konečně první vyasfaltovaný úsek trasy, po kterém se dá bruslit. Úsek měří kilometr a končí před železničním mostem přes Olzu. Tam ovšem čeká na cyklistu  „nářez“. Musí sjet z valu a ocitne se před asi 20 metrovým, žulovými balvany vydlážděným úsekem. Na horáku se to dá projet elegantně, na krosce opatrně, na treku bude fakt lepší z toho kola sesednout a ten kousek jít. Pokud jedete rodinný výlet s malými dětmi, tak sesedejte určitě. Když jsem tam jel poprvé, usilovně jsem hledal nějaký důvod, proč nešlo vést trasu ještě pár metrů po valu a sjezd pod železniční most postavit až za těmi balvany. Logický důvod mě nenapadl žádný, snad to bude něco bezpečnostního kvůli tomu železničnímu mostu.

Takže projedete pod mostem a vyjedete opět na val, po utlučené suti dojedete k silničnímu mostu přes Olzu, ten podjedete a opět jste na valu a na asfaltu. Je to docela fajn úsek, pohodově se jede kolem Olzy a Starého Města (další část Karviné), až zas končí asfalt a začíná suť. Po pár stech metrech se na cyklotrase děje něco, co mi hlava nebere. Stezka přehrazena hromadou hlíny, značka zakazující vstup na staveniště a pokud ji chcete respektovat, tak Vám nezbyde než sjet ze stezky na jednu či druhou stranu a jet po louce nebo poodjet asi půl kilometru k silnici mezi Karvinou a Bohumínem (stále to je ta šedesát sedmička a stále velmi „výživný“ provoz) a pokračovat po ní do Dětmarovic. Zde je oficiální zdůvodnění: „Cyklostezka je také vedena na protipovodňových hrázích ve Starém městě. Na katastrech Staré město u Karviné a Doubravy ovšem v důsledku hornické činnosti došlo k poklesům a protipovodňové hráze podél řeky přestaly vykonávat svou funkci. Povodí Odry společně s OKD dlouhodobě připravuje nápravu této situace a bylo naprojektováno zvýšení hrází v úseku od ř. km 17,287 do ř. km 19,660 v katastrálním území Staré Město u Karviné“. (http://www.cyklotrasaolse.cz/?site=03_aktuality.inc.) Takže tenhle úsek je mimo provoz a místo cyklistů po něm rajtují náklaďáky a bagry. Za normálních okolností byste dojeli podle Olzy až do Koukolné, kde je další asfaltový úsek stezky, ovšem slouží i jako silnice pro výjezd zemědělské techniky. Pro bruslaře tedy nic moc, ale jezdit se tam dá.

Cesta v Koukolné

Ten asfalt je dlouhý asi kilometr, pak dojedete k silničnímu mostu přes Olzu, podjedete ho a vyjedete na něj abyste mohli pokračovat dál na Dětmarovice. Při uvedení stezky do provozu se muselo na most vyjet hned, přejít s kolem silnici 67 (kličkujíc mezi osobáky a kamiony) a po mostu jet do Dětmarovic. Což tedy bylo „fakt hustýýý!“ a ještě lepší než v Loukách. V Dětmarovicích (prakticky hned po vjezdu) odbočíte doprava na cyklostezku 6257, pěknou vilovou čtvrtí se dostanete k železničnímu přejezdu a po polní cestě objedete elektrárnu a v podstatě kolem Olzy projedete až do Věřňovic.

Bohužel po polní cestě, která slouží zemědělcům a která je jako stezka i blbě značená. Blbě proto, že na nejednom rozcestí se musíte poradit s mapou nebo intuitivně se držet blízko Olzy, jinak skončíte místo v Polsku někde … jinde. Po příjezdu do Věřňovic se dáte doleva a dál už po silnici pojedete až k železniční zastávce Dolní Lutyně a po „staré bohumínské“ směrem na Skřečoň a Novou Ves. Tam podjedete pod dálnicí a pokračujete na Starý Bohumín. Tady je cesta značená celkem dobře, takže v pohodě dojedete na Náměstí Svobody ve Starém Bohumíně a po hraničním mostě přejedete přes Odru do Polska.

Náměstí Ratiboř

Mimochodem – opouštíte Těšínsko a vstupujete do Ratibořska. Za bývalým hraničním přechodem odbočíte doprava „mezi baráky“ a dostanete se na cestu, která vás přivede až k hraničním meandrům Odry. Faktem je, že když jsem tam jel poprvé, skvěle jsem cestu meandry minul. Podle oficiální mapy stezky, kterou jsem měl akorát v hlavě (no co, v Chalupkách jsem kdysi dělal a měl jsem pocit, že to tam znám) a kde je kousíček trasy v Polsku vyznačen, to dost možná minete taky. A to je fakt škoda, protože tenhle kousek trasy kolem Odry je moc pěkný.  V každém případě pokračujete směrem na Ratiboř (polsky Racibórz). A to tak, že když přijedete k prvnímu cyklo odpočívadlu v Polsku (je na konci „meandrového „ úseku), přejedete přes hlavní silnici (číslo 78) do Zabelkova po značce až k Roškovu (Roszków). Na českých serverech jsem ale nezjistil, kudy „oficiálně“ vlastně  tato cyklostezka Polskem vede. Řídil jsem se tedy jen tím, že trasa má vést z Bohumína přes Křižanovice do Ratiboře. V Polsku jsme nikde ani nenarazili na nějaké označení, že zrovna tohle je ta cyklotrasa, postavena „v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika, prioritní osa 2 - Zlepšení podmínek pro rozvoj podnikatelského prostředí a cestovního ruchu, oblast podpory 2.2 - Podpora rozvoje cestovního ruchu.“ ( www.cyklotrasaolse.cz). Na druhou stranu ale snad všecky stezky kolem dokola vedly do Ratiboře, takže pobloudit se ani moc nedalo, a... všude je na co koukat :-). Jediná značka označující cyklostezku nás svedla těsně před Roškovem doprava, přijeli jsme k soustavě rybníků po jejichž hrázi jsme pokračovali dál na sever k Ratiboři. Povrch hrází je pokryt nějakými zatravňovacími tvárnicemi, jede se po něm celkem slušně. Po dvou – třech kilometrech jsme dojeli k silnici z Křižanovic do Wodzislavi, a tam se dá jet doleva na Křižanovice a Tworkow. V Tworkově stojí za zhlédnutí zřícenina středověké tvrze, zničené ke konci 2. světové války. Mimochodem - u Tworkova padl v dubnu 1945 nositel Československého válečného kříže a hrdina Sovětského svazu, příslušník Čs. tankového sboru, kapitán Stěpan Vajda.

Z Tworkova do Ratiboře to už je doslova „cobydup“. Ratiboř je pěkné historické město v Horním Slezsku, má asi 56 000 obyvatel, mně se moc líbilo náměstí - Rynek.

Dovolím si malý historický exkurs. Ratibořsko bylo hned po 1. světové válce předmětem sporu mezi Československem, Německem a Polskem. Nakonec bylo mezi tyhle tři státy rozděleno, Československu připadla jeho jižní část – Hlučínsko. Ratibořsko bylo mimo jiné obydleno i početnou skupinou slezského obyvatelstva, někdy označovaného jako „pruští Moravci“ - u nás se jim říká „Prajzáci“. Byť jsou slovanského původu, mají velmi silné vazby na německé prostředí, vždyť od 18. století přináleželo Ratibořsko k Prusku. Těsně po skončení druhé světové války pak  došlo k tzv. „Ratibořskému incidentu“, kdy 15.06.1945 vstoupila do Ratiboře čs. vojska, aby tak demonstrovala čs. požadavky na území Ratibořska a Hlubčicka. Nakonec ale předválečná německá část Ratibořska (koneckonců jako celé předválečné německé Slezsko) připadla Polsku. 

Zpátky se dá jet z Ratiboře směrem na Rybnik, odbočit na Brzezie, Lubom a pokračovat dál na Gorzyce a Gorzyczki. Nad novou dálnicí, která spojuje Českou republiku a Polsko, přejet do Lazisk, pak  dál na Godow a Golkovice. V Golkowicích u dřevěného kostelíka se dá odbočit na Závadu a jste zpátky v České republice.

 

Takže teď bych nějak vyjádřil svůj názor na celou cyklostezku „Cyklotrasa Olše“. Samo o sobě je každý projekt trasy pro cyklisty a bruslaře dobrý nápad, navíc trasa vede opravdu pěknými místy, nabízí velmi hezké výhledy, ať už na přírodní či technické zajímavosti. Zmínil jsem darkovský most, ale kousek od něj směrem na Bohumín uvidíte např. typické karvinské „šachtové panorama“; jízda v těsné blízkosti dětmarovické elektrárny má taky svůj půvab. Velká část trasy vede přírodou, což je samozřejmě moc fajn, a opět musím zmínit pohraniční meandry Odry, které jsou asi jedním z největších lákadel této stezky. Navíc trasa není ani příliš náročná, jede se celou cestu po rovině a může být příjemným výletem. Jenže... Myslím si, že tahle cyklostezka je na to, s jakou okázalostí byla prezentována, hrubě odfláknutá. Dovolím si citovat z Karvinského deníku ze dne 6. 4. 2011: „Třináctikilometrová stezka bude mít asfaltový povrch. Na šesti kilometrech ale bude zatím provizorní povrch, protože část trasy vede po protipovodňových hrázích. Přímo v Karviné už cyklostezka povede mimo hlavní silniční tahy až na Staré Město a dále směrem na Dětmarovice. Zkrátka nepřijdou ani vyznavači in–line bruslení. Součástí cyklotrasy bude in–line dráha dlouhá asi deset kilometrů a povede od hospody Zátiší v Loukách až po Staré Město.“ Na oficiálním serveru statutárního města Karviná se pak dočtete, že: „Trasa více než 52 km dlouhá povede na české straně zčásti po dnešních místních komunikacích, nově vybudovaných stezek bude z celkové délky na našem území 17 kilometrů, z toho jen v Karviné více než 13 km. A jak jsme chtěli, stezka bude okolo Karviné asfaltová a tedy vhodná i pro bruslaře, samozřejmostí budou odpočívadla nebo infotabule po trase,“ popsal primátor Karviné Tomáš Hanzel. No tak pro bruslaře je vhodný kilometrový úsek v Darkově a něco přes kilometrový úsek kolem Starého města. Třetí vyasfaltovaný kousek před mostem v Koukolné je velmi často zasviněný od traktorů a náklaďáků, takže k bruslení je vhodný s maximální opatrností. O nějakých 13 kilometrech vhodných pro bruslaře si nechte zdát. Jak jsem už psal, povrch, navezený na protipovodňové valy je posetý kousky skla a keramiky (pěkně to je vidět za slunečného počasí) a může vést k defektu. Cyklostezka jako celek se navíc moc nehodí  pro treková kola – v některých místech je povrch na sesednutí, navíc „polňačka“ od Dětmarovic do Bohumína je po dešti fakt síla. Třešničkou na dortu je pak oprava valu, po kterém stezka kolem Starého města vede. Fakt by mě moc zajímalo, jestli se v době otevření cyklostezky o nutnosti opravit valy nevědělo, anebo se to v návalu bujarého nadšení z nové cyklotrasy  pozapomnělo veřejnosti jaksi sdělit. Zatímco u nás je cyklostezka až na výjimky značená celkem dobře, v Polsku snad o tom, že se zapojili do Operačního programu přespřihraniční spolupráce blablabla... asi nikdo nic neví, protože tam jsem speciální značení téhle cyklostezky nenašel. Pokud se tedy rozhodnete celou trasu projet, doporučuji přípravu a jet podle vlastní mapy. Neseženete mapu celé trasy – tedy oficiální mapu. Na serveru www.cyklotrasaolse.cz, což je zřejmě oficiální server projektu, je pouze česká část trasy, navíc se mi tenhle server pranic nelíbí, protože kromě spousty s prominutím keců o tom, jak je to booooží projekt, kdo to vymyslel a kdo to realizoval, se na něm toho o trase a zajímavostech na ní moc nedozvíte. Respektive skoro vůbec nic. Tenhle server mi přijde ještě horší než cyklostezka. Já jen doufám, že stezka se bude vylepšovat, dobudovávat, že se třeba dočkáme těch 13 km asfaltu kolem Karviné. Taky doufám, že řeči o tom, že valy kolem Olzy se musí zvedat kvůli plánovanému poddolování Starého Města jsou jen fáma a skutečný důvod je opravdu jen zpevnění hrází a že v době, kdy byla stezka uváděna do provozu, o nutnosti jejích oprav nikdo nic nevěděl. Hlavně ale doufám, že až se bude otvírat třeba nějaká další stezka v Karviné, nebude se o ní žvanit a žvanit a žvanit, ale půjde o promyšlený, velkorysý a kvalitně provedený projekt.

A jako Slezan zhodnotím tuhle cyklostezku celkem stručně: "Na odpěrdol."