Na jiném místě jsem už uvedl, že za hlavní město Slezska je pokládána Wroclaw. Česky Vratislav, německy Breslau, dolnoslezsky Brassel. Leží na soutoku Odry a menších řek nebo spíš říček Olawy, Bystryce, Slezy a Widawy. Má kolem 631 000 obyvatel a je tak čtvrtým největším městem v Polsku. Zároveň je hlavním městem Dolnoslezského vojvodství.

Již v dobách starověkého Říma bylo území dnešní Vratislavi a okolí osídleno, osada se jmenovala Budorigum. Kolem 6. století n. l.  se na Vratislavsku objevilo slovanské plemeno Zlesanů (pol. Ślężanie), kteří v Ostrowie Tumskim vybudovali hradiště. To pak mělo být opevněno koncem 10. století českým knížetem Vratislavem I. Podle jiné legendy město založil samotný Vratislav I., po něm má být město pojmenováno, tato legenda bývá ale často zpochybňována. Poprvé je  Vratislav zmíněna v roce 1000, a to v souvislosti se založením vratislavského biskupství. Během staletí se osud Vratislavi, stejně jako Slezska, ubíral od příslušnosti k polskému království přes příslušnost ke království českému, Rakousku, Prusku až k Německu po první světové válce. Možná stojí za připomenutí, že v té době už žila ve Vratislavi (podobně jako v celém Dolním Slezsku) absolutní, ale opravdu absolutní většina německého obyvatelstva. Výsledky sčítání lidu v 19. a 20. století, ze kterých vyplývá zdrcující  převaha Němců, jsou mnohými polskými komentátory a glosátory prohlašovány za zmanipulované, podvodné, lživé. Trošku mě napadá, jako skoro všechna sčítání ve Slezsku, kde Poláci neměli většinu...

 

Vratislav na obrázku z Libres Chronicarum, norimberské kroniky z roku 1493. (Zdroj: Wikipedie)

 

V roce 1945 bylo město nejdříve Hitlerem prohlášeno za "Festung Breslau" (tedy "Pevnost Vratislav") a na to konto  Rudou armádou poměrně důkladně zdevastováno. Dne 6. května 1945 se Vratislav vzdala. Bezprostředně po válce bylo veškeré německé obyvatelstvo z Vratislavi bez milosti vyhnáno (stejně jako z celého Dolního Slezska, a my Češi víme, že nejen z něj). Dolní Slezsko daroval Stalin Polákům  výměnou za území na Ukrajině (a tak to podle mne prostě je!) a prakticky vylidněné bylo znovu osídlováno, tentokrát Poláky právě převážně z Ukrajiny.

 

Pomník Polákům z Ukrajiny

 

Když se ale ocitnete ve Vratislavi, máte pocit, že jste ve městě, které spíš spojuje, než rozděluje. Vratislav má vlastně i takové motto: "Město setkávání" ("Miasto spotkań").

Je to univerzitní město se spoustou zahraničních studentů. Vratislavská univerzita byla založena roku 1702 císařem Leopoldem I. Předchozí pokus z roku 1505, kdy chtěl univerzitu ve Vratislavi založit český král Vladislav II. Jagellonský, nevyšel. Důvodem byly protesty Jagellonské univerzity v Krakově. V roce 1945 pak byla německá univerzita přetvořena na polskou, současnou Vratislavskou univerzitu. Jako zajímavost mohu uvést, že na univerzitě působil v roce 1920 prof. Erwin Schrödinger, laureát Nobelovy ceny za fyziku z roku 1933. Kdo zná seriál Teorie velkého třesku jistě ví, co to je Schrödingerova kočka. Ti ostatní ať se na podívají. :-). Celkem je s univerzitou nějakým způsobem svázáno 10 nositelů Nobelovy ceny, vesměs za fyziku nebo chemii, prof. Paul Ehrlich za medicínu - a všichni před druhou světovou válkou.

Kromě ní je ale ve Vratislavi spousta dalších vysokých škol - Politechnika Wroclawska (něco jako u nás VUT) založená v roce 1910 jako "Königliche Technische Hochschule Breslau" a v roce 1945 přetransformována do současné podoby, pak Lékařská univerzita, Ekonomická univerzita, umělecké vysoké školy, vojenská vysoká škola, pedagogické školy a několik dalších. 

 

Univerzita 

 

 Ač bezvěrec, musím uznat obrovský vliv křesťanství na historii nejen světa či Evropy, ale také Slezska a Vratislavi. Vratislav je jedna z výkladních skříní křesťanství ve střední Evropě. Jak jsem uvedl výše, v roce 1000 n.l. se stala sídlem biskupa, nachází se v ní spousta církevních památek a pro křesťany významných míst. Mimochodem - jeden z vratislavských kostelů je zasvěcen sv. Vojtěchovi. Součástí Vratislavské univerzity byla vždy i teologická fakulta.

 

Pohled na Ostrow Tumski s katedrálou sv. Jana Křtitele

 

Co se mi ve Vratislavi nejvíc líbilo, je náměstí. Celkem bez nějakých štráchů jej pojmenovali jako "Rynek", někdy se taky uvádí  "Rynek we Wroclawiu" ("Náměstí ve Vratislavi") a je moc hezký. Mimochodem v radniční věži se nachází údajně nejstarší evropská pivnice z roku 1275 - Piwnica Świdnicka (pův. Schweidnitzer Keller). Měli v ní popíjet např. Zikmund Lucemburský (!), J. W. Goethe, F. Chopin a jiní.

 

Rynek

 

Taky Rynek

 

Skutečnou srdečnicí Vratislavi je nepochybně (a kupodivu :-) ) Odra. Vyváří různá řečiště, kanály, zátoky a slepá ramena, ono taky velká část historické Vratislavi je v podstatě na ostrově. Jako zážitek doporučuji využít nabídky mnoha různých plavidel a vychutnat si plavbu po Odře. Je se opravdu na co dívat. Za zmínku stojí, že když se Odra v roce 1997 rozvodnila a došlo na ní k tisícileté povodni (ano, je to ta samá povodeň, která si nemilosrdně vybrala obrovskou daň i u nás), hladina vystoupila asi na 740 cm, oproti 350 cm normálu a napáchala obrovské škody. Na počest spousty dobrovolníků, kteří se podíleli na záchranných pracech, byl na Univerzitním mostě odhalen pomník "Powodzianka".

 

Po řece se prohání i policie

 

 

Celoročně obyvatelný dům na vodě

 

Když jsme ve Vratislavi byli, v podstatě jsme jen projížděli a prohlédli si jen připravený ... výběr. To je samozřejmě chyba, obrovská, protože Vratislav jako centrum vzdělanosti, umění a kultury vůbec, jako město celoevropského významu a řekl bych, obrovské historie, si zaslouží určitě víc času, než jeden den. Nabízí ale nejen vzdělání a poučení, ale také mnoho možností zábavy, oddechu a skvělých zážitků.

A co si budem povídat, ač to bylo kdysi české město, ač to bylo kdysi německé město a ač je to v současnosti polské město, vždy bylo, je a bude  hlavním městem Slezska.