Naše Olza nepatří se svojí sotva 99 km délkou mezi velké řeky. Pro srovnání uveďme, že nejdelší řeka světa Nil je dlouhá 6671 km, Odra, jejímž přítokem Olza je má 854 km, Visla (Wisla), jejíž prameny sousedí s prameny Olzy, dosahuje délky 1047 km, Labe 1154 km a Vltava 430 km.

Geologové tvrdí, že Olza byla dříve přítokem Wisly, protékala kolem Těšína přes dnešní Hażlach a Rudnik k městu Wisla. V době ledové i později důsledkem perturbace (změny magnetických pólů země) změnila Olza směr svého toku a posunula jej více na západ, aby svůj cíl nalezla v Odře. Olza, patřící do povodí Odry, je po Visle druhou nejdelší řekou Slezských Beskyd. Její délka dosahuje na polském území 16 km, na českém 83 km, průměrný pokles je 0,67 %. Olza má celkem 49 větších přítoků. 7 pramenů této řeky se nachází v nadmořské výšce 840 – 880 m. Pro srovnání: v blízkosti jejího ústí do Odry severně od Bohumína dosahuje nadmořské výšky 195 m. Celková rozloha povodí činí 1118 km2, z toho 479 km2 v Polsku.

Svým horním tokem, od Jablunkova po Třinec, určuje Olza hranici mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydy. Na středním toku, od Těšína po Karvinou a na dolním, od Závady až k ústí do Odry plní její koryto funkci česko-polské hranice.

Je téměř neznámým faktem, že dávný spor o název řeky nebyl vyloženě sporem polsko-českým. Obyvatelé obou států se přikláněli k názvu Olza i Olše (Olsza). V denním tisku probíhaly už v 19. století na obou stranách diskuze a polemiky na téma názvu řeky. Do poloviny 19. století byl v latinských, polských i českých historických pramenech užíván název Olza. Dokonce v německých textech je používán název Olsa (vyslovuje se Olza) a ne Olscha. První historický zápis názvu pochází z r. 1290, první dokument z roku 1611. Bylo zde použito názvu Oldza, což nemá nic společného s Olší. V kronice polského historika Jana Długosza z 15. století je uveden název Olše, Riegrův slovník naučný (r. 1870) uvádí Olše, a dokonce Olšava. Autorům se zdál název Olza málo český. Polským národním buditelům připadal název Olza naopak málo polský. Vincenc Prasek v Novinách těšínských z 22.9.1900 konstatuje, že název Olza není ani popolštěn ani počeštěn, ale má praslovanský původ jako například Volha. Ernest Farnik vyvolal na stránkách Zarania Śląskiego další polemiku. Předložil zde dosavadní argumenty příznivců obou forem, odvolávaje se zároveň na vynikající polské lingvisty Kazimierza Nitcha a Jana Rozwadowskiego, kteří se jednoznačně postavili za název Olza po zjištění, že pochází z praslovanského Oliga – Olidza – Oldza – Olza. Existují historická i etymologická potvrzení tohoto tvaru. Olza má tedy prastarý indoevropský název, znamenající vlhkost, tekutinu, vodu.

Jazyk má svá vědecko-vývojová pravidla, v nichž je ovšem také místo pro výjimky. Jazyk je jev, který se neustále vyvíjí, a proto je špatné, když ho chceme upravovat z nacionalistických, nebo ještě hůře, z byrokratických důvodů. Když se vrátíme do nedávné minulosti do r. 1961, v té době ještě u nás existovaly železniční stanice Bystřice nad Olzou a Louky nad Olzou, avšak byrokraté z ministerstev dopravy a vnitra ve spolupráci s geodézií a kartografií přemístili Bystřici i Louky ke dni 1.10.1961 navzdory vědecky podloženým argumentům nad Olši.

 

J. Tejedi